Méně či více závažné mimokloubní projevy Bechtěrevovy choroby
30. 12. 2020Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Mezi hlavní projevy Bechtěrevovy choroby patří zánět kloubů a úponů, který vede k jejich zvápenatění a znehybnění. Vidíme to především na páteři, ale i jinde – na velkých i malých kloubech. Trpět však mohou i jiné orgány. Proto byste měli být ve střehu, když vás delší dobu neopouští průjem, zarudne vám oko nebo se zhorší stav pokožky. To vše může patřit k věci.
Projevy Bechtěrevovy choroby v číslech
| Mimokloubní projev | Zastoupení u pacientů s Bechtěrevovou chorobou |
| Nitrooční záněty | 20–30 % |
| Nespecifické střevní záněty | 5–10 % |
| Mikroskopický zánět střev | 50–60 % |
| Abnormální struktura plic | cca 50% |
| Převodní poruchy srdeční | 3–33 % |
| Nedomykavost aortální chlopně | 6–10 % |
| Psoriáza | 10–25 % |
| Abnormality ledvin | 10–35 % |
| Osteoporóza | 11–18 % |
| Zlomeniny obratlů | 10–18 % |
Oko
Uveitida je obecný termín, který opisuje zánět střední vrstvy oka. Zároveň patří mezi nejčastější mimokloubní projevy Bechtěrevovy choroby, postihuje každého třetího až pátého nemocného. Projevuje se citlivostí oka na světlo, zvýšenou produkcí slz a rozmazaným viděním. Akutní epizoda mívá rychlý nástup (jeden až dva dny mírného diskomfortu a poté výrazné zarudnutí a bolest oka), na začátku přitom bývá postiženo jen jedno oko. Vyléčení trvá dva až tři měsíce a při adekvátní léčbě nebývá poškozen zrak, i když drobné zhoršení ostrosti není vzácné. Tento zánět se často vrací, většinou do druhého oka.
Nespecifické střevní záněty
Mezi střevem a pohybovým aparátem je užší spojení, než se dříve předpokládalo. Řada infekčních zánětů střev může vést k rozvoji artritidy, kterou nazýváme reaktivní (jako by se jednalo jen o reakci na střevní infekt) a dlouho se zdálo, že je to přechodná záležitost, kterou není potřeba se nadměrně trápit. Ale ukazuje se, že 20 % pacientů, kteří prožili reaktivní artritidu, časem dospěje k Bechtěrevově chorobě.
Dokonce i nespecifické střevní záněty (kam řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu) jsou s bechtěrevem spojené poměrně pravidelně. Klinicky významně jimi trpí 5–10 % pacientů, a když podrobíme vzorky střevní tkáně bechtěreviků mikroskopickému vyšetření, dospějeme k ještě vyššímu výskytu – 50–60 %. A naopak, až 46 % pacientů s nespecifickými střevními záněty má zánět křížokyčelních kloubů.
Jak vyléčit střevní záněty? Na tuto otázku by měl odpovědět gastroenterolog. Můžeme na ně působit specifickou léčbou, ale můžeme využít i jevu, který pozorujeme napříč populací – když se zmírní zánět skeletu, zmírní se vždy i zánět střev. Léčba základního onemocnění se tedy může stát klíčem k vyřešení střevního zánětu.
Srdce
Bechtěrevova choroba bohužel ovlivňuje i činnost srdce. Srdeční problémy má každý třetí až desátý nemocný, obecně se dá říct, že u nich vidíme vyšší výskyt různých srdečních neduhů než u srovnatelné zdravé populace. Zánět, který postihuje pohybový aparát, se může přenést například na srdeční chlopně. Nejzranitelnějším místem je oblast, kde ze srdce vychází aorta. Tady se může zánět projevit na chlopni, jejíž funkci zhoršuje. Dál se může šířit na mezikomorovou přepážku, v níže je umístěna důležitá součást srdce – převodní systém.
Můžeme si jej představit jako nervy, které vedou pokyny dirigenta (sinusového uzlu, který vytváří signály pro srdeční rytmus) a umožňují tím koordinovanou práci jednotlivých srdečních oddílů. Když se tyto struktury poruší, některé části srdečního svalu nedostávají pravidelný pokyn k práci a pracují nekoordinovaně, signály po srdci bloudí neobvyklými cestami, což způsobuje potíže. Může dojít i ke strukturálnímu narušení srdečního svalu, zánětu srdeční nitroblány nebo osrdečníku, ale naštěstí méně často.
Ledviny
Bylo dříve vejce, nebo slepice? To je asi první otázka, která napadne zkušeného bechtěrevika. Při Bechtěrevově chorobě se totiž častěji užívají léčivé přípravky – nesteroidní protizánětlivé léky –, které mohou mít neblahý vliv na ledviny. Ovšem i když se jim vyhnete, vaše ledviny mohou utrpět značnou újmu. Především proto, že se v nich mohou ukládat protilátky. Největší neplechu dělají protilátky IgA, které mohou mít za následek rozvoj amyloidózy ledvin. Ta už je neřešitelná, může dovést ledviny i ke chronickému selhání. K němu může vést i chronický (neinfekční) zánět vznikající bez přítomnosti většího množství protilátek.
Je tedy potřeba hlídat funkci ledvin a v případě, že by se zhoršovala, hledat účinné řešení. Tím je samozřejmě léčba, bez které by neměl zůstat žádný nemocný.
Důležité je všímat si svého těla
Vidět všechny tyto možné problémy není nic veselého. Na druhou stranu s naprostou většinou si dnešní medicína umí nějak poradit. Důležité je tedy pravidelně docházet na kontroly, spolupracovat s lékařem a všímat si svého těla. Jakmile se vám něco nezdá (zvýšená únava, zadýchávání, průjmy, krev v moči, zarudlé oko apod.), je namístě vyhledat odborníka.
(pez)
Zdroj: El Maghraoui A. Extra-articular manifestations of ankylosing spondylitis: prevalence, characteristics and therapeutic implications. Eur J Intern Med. 2011 Dec; 22 (6): 554–60; doi: 10.1016/j.ejim.2011.06.006. Epub 2011 Jul 13. PMID: 22075279. Dostupné z https://www.ejinme.com/article/S0953-6205(11)00116-6/fulltext.
