Zrádnost Bechtěrevova onemocnění spočívá v jeho pomalém průběhu. Člověk si nemůže všimnout, že je na páteři něco špatně. Že to, co se tam odehrává, je nezvratný proces.
Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme...
Ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění ovlivňující každý den životy těch, kteří jím trpí. Proti bolesti a stále menšímu rozsahu pohyblivosti páteře lze bojovat nejen stále účinnějšími léky, ale také vhodným životním režimem, zejména péčí o držení těla a cvičením.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Nemoci si nevybírají, na koho zaútočí. Dokladem toho je i náš vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Svým životním postojem, aktivním přístupem k onemocnění a pomocí svého povolání ale naštěstí drží svou nemoc „v šachu“.
U většiny onemocnění se předpokládá, že je průběh stejný u všech pacientů bez rozdílu pohlaví. Ovšem u Bechtěrevovy choroby tomu tak není. Jaké jsou největší odlišnosti?