Bechtěrev je, když.....
1. 7. 2009Bechtěrevova choroba je chronické, celoživotní onemocnění. Jeho příznaky se tedy postupně vyvíjejí a nejsou v každé fázi nemoci stejné.
Je častější u mužů než u žen, první příznaky se většinou objeví mezi 18 a 30 lety.
Záhadná nemoc
Přesná příčina Bechtěrevovy nemoci zůstává stále nejasná. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle kterých imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích.Samotná přítomnost antigenu HLA-B27 Bechtěrevovu nemoc nezpůsobí. K jejímu vzniku jsou potřeba ještě další faktory, jejichž podstatu zatím neznáme. Víme však, že Bechtěrevova nemoc patří mezi takzvaná autoimunitní onemocnění, v zásadě je tedy způsobena chybnou reakcí imunitního systému, který útočí proti normálním vlastním buňkám.
Léčitelná, ale nevyléčitelná
Tak jako se lidé vzájemně liší mezi sebou, liší se u každého pacienta s Bechtěrevovou nemocí i průběh jeho choroby. U někoho může nemoc postupovat rychle a záhy ho invalidizovat, zatímco v jiném případě se může nástup závažných projevů oddálit až do pozdního věku. Přesto je v průběhu choroby možné vysledovat několik společných znaků.
Záludná nepravidelnost
Nemoc se objevuje většinou postupně v nepravidelných intervalech. První bolesti pocítíte zpravidla v dolní části zad. Bolesti trápí pacienty nejvíce v noci, po dlouhé jízdě autem, delším sezení v kině nebo na koncertě. Někdy je nemoc i vzbudí, přinutí vstát a ulevit si lehkým rozcvičením páteře.
Páteř v ohrožení
Nemoc probíhá dlouhodobě – tj. nejméně 3 měsíce, zpravidla však i několik let. Zánětlivé postižení meziobratlových plotének a dalších struktur páteře vede k postupnému tuhnutí, někdy až k ankylóze páteře (nepohyblivému srůstu a vzniku tzv. bambusové páteře). K té může dojít již za 14 let od začátku onemocnění.Přes všechny naděje, které poskytují nové léky a léčebné postupy, stále zůstává nejdůležitějším pacientův osobní přístup k nemoci. Pravidelným cvičením a dodržováním základních doporučení lze podstatně zlepšit průběh choroby i rozsah trvalých následků.