Přestože přesná příčina nemoci je dosud neznámá, jsou definovány některé rizikové faktory (Spouštěče), které se na vzniku psoriázy podílejí nebo alespoň zhoršují její průběh.
Mezi tyto rizikové faktory například patří:
- Dědičná predispozice ke vzniku psoriázy – za dědičnost není zodpovědný pouze jediný gen, předpokládá se více genů. Nedědí se nemoc, ale pouze předpoklady k ní. I pokud máte k rozvoji lupénky dědičné sklony, nemusí se u vás projevit.
- Chronický stres (fyzický a psychický) – často předchází rozvoji psoriázy.
- Poranění kůže – často předchází rozvoji psoriázy.
- Streptokoková infekce – často předchází rozvoji psoriázy.
- Změny ročního období a klimatu – mají vliv na závažnost a průběh choroby.
- Určité skupiny léků (soli lithia, beta-blokátory, biologická léčba) – podle některých studií mohou spouštět psoriázu nebo zhoršovat její průběh.
- Nemírná konzumace alkoholu – může zhoršovat průběh nemoci.
- Kouření – může zhoršovat průběh nemoci.
- Obezita – může zhoršovat průběh nemoci.
- Infekce HIV (human immunodeficiency virus) – u pacientů HIV pozitivních je psoriáza zhruba třikrát častější než u ostatní populace.
Rizikové skupiny
Psoriáza postihuje stejně často obě pohlaví. Přestože se může projevit v kterémkoliv věku, existují věkové skupiny, které jsou ke vzniku psoriázy náchylnější. Jsou to především mladí lidé ve věku zhruba 15–25 let a o něco méně často také lidé kolem 40.–50. roku věku.
Uvádí se, že v rozvinutých zemích jsou 2–3 % lidí postižena psoriázou, z toho zhruba 8 % pacientů má závažnou formu tohoto onemocnění. Ostatní mají jen relativně mírné příznaky, které se daří ovlivnit léčbou.
Asi jedna třetina lidí s psoriázou má mezi blízkými příbuznými někoho, kdo tímto onemocněním rovněž trpí. Byly také nalezeny určité geny, které se s tímto onemocněním častěji spojují. Neznamená to však, že každý člověk s takovým rizikovým genem musí nutně onemocnět lupénkou. Na druhou stranu mohou onemocnět i lidé, kteří rizikové geny nemají.
Pokud nemoc započne až po 40. roce věku, má obvykle mírnější průběh a její souvislost s genetickou predispozicí je méně pravděpodobná.
