Vaše nemoc vám nemusí bránit dostatečně se věnovat dětem
6. 2. 2011
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
Připravte se na změnu
Všichni rodiče mají podobné obavy a starosti a všichni musí uzpůsobit svůj dosavadní životní styl novému přírůstku. Když máte chronickou nemoc jako artritidu, budete muset některé věci promyslet poněkud podrobněji. Asi se budete muset smířit s tím, že po fyzické stránce budete poněkud méně aktivní rodič, než je běžné. Pamatujte ale na to, že mnohem důležitější je být tu pro své dítě, když vás potřebuje.
Artritida a vaše děti
Někteří rodiče se obávají, že jejich děti po nich artritidu podědí. Je třeba si uvědomit, že přestože pro revmatoidní artritidu existují některé genetické vlohy, rozhodně není pravidlem, že by dítě muselo být stejně postižené jako jeho rodič.
Nezapomeňte ani na sebe
Je pochopitelně mnohem těžší soustředit se na svou vlastní chorobu a její léčbu, když musíte zvládat výchovu dítěte. Na druhou stranu, pokud budete zanedbávat svůj zdravotní stav, stejně se to nakonec nepříznivě projeví i na vaší péči o rodinu. Proto si dopřejte dostatečný čas na odpočinek.
Nemá cenu se snažit udělat několik věcí najednou, protože pravděpodobně neuděláte dobře ani jednu z nich. Nebojte se také požádat své okolí o pomoc, pokud je to nutné. Měli byste si určit priority, budete se možná muset rozhodnout, jestli je v danou chvíli důležitější utřít prach v obýváku, anebo se věnovat dítěti. Buďte také otevření ohledně své nemoci a umožněte své rodině pochopit vaše problémy. Jenom tak vás bude umět podpořit a pomoci vám, až to budete potřebovat.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Fibromyalgie – nevšední diagnóza, kterou mnozí lékaři jen těžko hledají v paměti. Nepochopené a často „poddiagnostikované“ onemocnění. Pro svého nositele však velmi zatěžující a svým chronickým průběhem až zničující. I proto je důležité ji diagnostikovat a začít léčit včas.
Cvičení je při trápení s klouby zásadní. Na druhou stranu nic se nesmí přehánět. Jak zvolit ten správný druh pohybu, když klouby „stávkují“, napoví naše následující tipy.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
