Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Jak na to
Změna stravování tím správným směrem při revmatoidní artritidě pomáhá. Je však třeba mít na paměti, že chronický zánět kloubů zvyšuje riziko dalších onemocnění, například srdce a cév, při jejichž předcházení hraje i dieta významnou roli. Přinášíme několik tipů, jak by se měli revmatici vhodně stravovat.
Jezte méně masa a uzenin. Obsahují arašídovou (arachidonovou) kyselinu, která podporuje rozvoj zánětu, čímž zhoršuje průběh revmatoidní artritidy. Méně této kyseliny obsahuje telecí, hovězí nebo drůbeží maso.
Zařaďte do jídelníčku ryby. V nich obsažené omega-3 mastné kyseliny mají naopak protizánětlivé účinky. Rybu je vhodné jíst aspoň dvakrát týdně. Protože však obsah omega-3 mastných kyselin v nich kolísá, doporučují se i potravinové doplňky s rybím olejem.
Olej dobře vybírejte. Dávejte přednost kvalitnímu řepkovému, slunečnicovému nebo sójovému oleji. Omezte živočišné tuky, opět kvůli obsahu arachidonové kyseliny. Tu mají i vejce přítomná ve vaječných těstovinách nebo sladkém pečivu (koláče, buchty, dorty).
Nezapomínejte na ovoce a zeleninu. Je v nich řada zdraví prospěšných látek – minerály, vitamíny, vláknina, antioxidanty.
Zkuste středomořskou dietu. Je též bohatá na antioxidanty, vitamíny, minerály a polynenasycené mastné kyseliny, naopak obsahuje jen minimum nasycených tuků. Výsledkem je snížení aktivity zánětlivého onemocnění, což se může projevit zmírněním bolestí. Středomořská dieta svědčí mimořádně i srdci, cévám a kostem.
Pijte mléko. Obsahuje vápník, který je důležitý pro prevenci osteoporózy, a také i cenné minerální látky.
Nezanedbávejte pitný režim. Vhodné jsou kvalitní stolní a minerální vody, které je lépe střídat. Dále čaje a nealkoholické nápoje bez cukru. Alkohol naopak zvyšuje tvorbu oxidantů, a proto se ve větším množství nedoporučuje.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Zavedení biologických léčiv přineslo mnohým nemocným novou naději a zásadní změnu. Počet pacientů léčených těmito moderními a vysoce účinnými preparáty stále roste – jen od roku 2005 do roku 2009 stoupl téměř desetinásobně.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Revmatickými nemocemi netrpí jen dospělí. Postiženy mohou být i děti – a to i ty nejmenší. Juvenilní revmatoidní artritidou trpí přibližně 30–150 na 100 000 dětí ve věku do 16 let...
