Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Pozor, nevhodné!
Týmové disciplíny
Pro revmatiky jsou nevhodné obecně, nelze u nich zvolit individuální tempo.
Hrozí zde vyšší riziko poranění.
Stojíte-li přesto o pohyb ve skupině, je ideální obyčejná chůze nebo její severská varianta s holemi, společná vyjížďka na kole, případně návštěva bazénu.
Míčové hry
Představují pro klouby velkou zátěž.
Jsou u nich častá zranění.
Týká se to i jinak šetrného a prospěšného golfu, který není při artritidě vhodný pro nutnost nárazové zátěže při odpalu.
Bojové sporty
Vyhýbejte se i kontaktním a bojovým sportům.
Riziko úrazu obvykle převažuje přínosy z pohybu a sportovní aktivity.
Běh
I když klouby právě nebolí a necítíte je, nezatěžujte je během.
Dobrou alternativou je chůze, nordic walking či jízda na kole.
Lyžování
Sjezd není pro nemocné klouby vhodný – nárazová zátěž pro opěrný systém a svalstvo je velká.
Zvolte raději běžkové lyže, zde je pohyb rovnoměrný.
Jak skloubit sport a revma?
O vhodnosti sportovní disciplíny by měl vždy rozhodnout lékař, nejlépe ošetřující revmatolog nebo ortoped.
Záleží na konkrétním onemocnění – při lokalizovaném kloubním postižení může pomoci například kloubní ortéza.
Mezi nejšetrnější sportovní a pohybové disciplíny patří plavání, běh na lyžích, chůze s hůlkami nebo bez nich, tanec či jízda na kole.
Cvičení a sport by měly být v případě akutního kloubního zánětu tabu.
Pozor na analgetika – potlačení bolesti může vyřadit ochranné mechanismy, kterými nám organismus signalizuje, abychom přestali s pohybem a odpočali si.
Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
Léčba revmatoidní artritidy má několik stupňů. Kromě úpravy životosprávy a rehabilitace je často nutné sáhnout i po lécích. Jaké jsou dnešní možnosti farmakologické terapie?
Věříte tomu, že lidé s artritidou dokážou předpovědět blížící se změnu počasí? Nebo jste skeptičtí a považujete podobná tvrzení za babské řeči? Seriózní výzkum hovoří jasně: artritici jsou na vnímání počasí obzvláště citliví.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
