Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Hra o čas
Moderní medicína už natolik postoupila, že díky včasnému určení diagnózy juvenilní revmatoidní artritidy a nasazení účinné léčby je dnes možné dopřát dětem velmi kvalitní dospívání. V ideálním případě lze docílit takového stavu, kdy se u nich po celý život žádné závažnější projevy revmatoidní artritidy nevyskytnou. Onemocnění sice nelze zcela vyléčit, je ale možné ho zpomalit na maximální možnou míru. Odborníci se shodují, že čím dříve je nastavena vhodná léčba, tím lepší je celková prognóza choroby.
Bez obávaných operací
Objev cílené léčby představuje pro děti s juvenilní revmatoidní artritidou obrovský přínos. Ještě nedávno lékaři své dětské pacienty nezřídka odesílali na ortopedické operace, včetně celkových náhrad velkých kloubů. V současné době jsou i konzultace revmatologů s ortopedy v podstatě okrajovou záležitostí.
Stop zánětu!
Cílená léčba cílí na konkrétní molekuly, které se v organismu podílí na vzniku chronického zánětu zaměřeného proti jeho vlastním tkáním. Tím, že je zánětlivý proces výrazně zpomalen, je také zabráněno postupujícímu poškození kloubů a příznakům, které se s ním pojí. Kloub se tak stává méně zatuhlým a bolestivým a dítě již není tolik unavené. Nemocný je rovněž uchráněn od takového poškození kloubu, které by časem vedlo k nutnosti jeho výměny.
Pokud u svého dítěte pozorujete zarudlé, oteklé a na dotek citlivé klouby, dlouhodobě zvýšenou tělesnou teplotu, únavu nebo kulhání, obraťte se s tímto podezřením co nejdříve na dětského lékaře, který provede všechna potřebná vyšetření, případně vás nasměruje k dalším odborníkům.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Artritida je většinou spojována s bolavými klouby a poruchou pohyblivosti. Zánět ale může postihnout a ovlivnit i jiné orgány lidského těla. Bohužel, ani oči nejsou výjimkou.
Příčin, proč nás zlobí klouby, je celá řada. Podobně dlouhý je taktéž seznam způsobů, jak si od této mnohdy úporné bolesti ulevit. Nechte se inspirovat našimi následujícími tipy, svůj výběr ale vždy zkonzultujte s lékařem.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Cvičení je při trápení s klouby zásadní. Na druhou stranu nic se nesmí přehánět. Jak zvolit ten správný druh pohybu, když klouby „stávkují“, napoví naše následující tipy.
