Cigaretový kouř může u osob s ankylozující spondylitidou až pětkrát znásobit působení zánětu na poškození kostí. Muži, kteří kouří, jsou v porovnání se ženami nekuřačkami vystaveni dokonce třináctinásobnému riziku.
Ankylozující spondylitida je typ zánětlivé artritidy. Charakterizuje
ji ztuhlost kloubů, bolest a růst kostních výběžků zvaných osteofyty –
ty mohou vyústit v částečné nebo kompletní znehybnění páteře. Nemoc
postihuje typicky mladé muže a často vede ke ztrátě pracovní schopnosti,
invaliditě a deformitám páteře.
Dlouholetý výzkum
Vlivu
kouření na průběh Bechtěrevovy nemoci se věnovala studie pod názvem
OASIS, která dvanáct let sledovala velké množství pacientů. Mnohaletý
výzkum a shromažďování údajů o zdravotním stavu nemocných umožnily
shromáždit dlouhodobé výsledky.
71 % účastníků studie byli muži, jejichž věk dosahoval průměrně 41 let.
Onemocnění bechtěrevem u nich trvalo průměrně 18 let.
Tito pacienti byli každý druhý rok vyšetřeni odborníkem a podstoupili rentgenový snímek.
Lékaři vyhodnotili i zánětlivou aktivitu onemocnění – prostřednictvím laboratorního ukazatele známého pod zkratkou CRP a dotazníku, ve kterém pacienti vyjádřili své vnímání zdravotního stavu.
Kouření násobí dopad zánětu na kosti
Lékaři
si během výzkumu všimli, že kouření výrazně ovlivnilo poškození kostí
patrné na rentgenových snímcích. Jinými slovy – rentgen vykazoval u
nekuřáků méně závažné změny než u kuřáků se stejnou zánětlivou
aktivitou. Tato skutečnost byla nejvíce patrná u mužů, kteří se s
bechtěrevem potýkali méně než 18 let. Všeobecně je možné říci, že u
milovníků tabáku je vliv zánětu na poškození pohybového aparátu více než
pětkrát větší než u nekuřáků. U mužů dokonce stoupá dopad zánětu až
třináctinásobně v porovnání se ženami nekuřačkami.
Kouření, především u mužů, vede k tomu, že stejná hladina zánětu působí intenzivnější tvorbu nových kostních výrůstků.
Pacientům, kteří se s bechtěrevem léčí teprve krátce, škodí kouření více než dlouhodobým pacientům.
Přestat kouřit je tak výzvou pro všechny bechtěreviky, pro mladé muže s ankylozující spondylitidou je ale motivace největší. Nekuřáctví jim může přinést odměnu ve formě lepšího zdravotního stavu, menšího poškození kostí a zachování pohyblivosti.
Lidé trpící ankylozující spondylitidou, tedy Bechtěrevovou chorobou, by měli na zdraví své páteře dávat obzvlášť velký pozor. Jednou z možností, jak si tuto část těla chránit, je i používání různých ochranných pomůcek, zejména při sportu.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
V posledních letech získala na popularitě řada speciálních diet pro pacienty se spondylitidou. Vesměs žádná ale bohužel nevycházela z pečlivé kontrolované studie. V zásadě tato doporučení vznikla jako zkušenosti samotných pacientů, kteří postupem času zjistili...
Ústní hygiena a prevence onemocnění zubů je jednou z podmínek úspěšné léčby revmatických onemocnění. Proto takové léčbě často předchází návštěva zubního lékaře. Úspěch léčby revmatických nemocí jde tedy ruku v ruce se zdravými zuby a dásněmi.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
