Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu…
Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu a výskyt jejího poranění bude u bechtěreviků nižší. Nic ale není vzdálenějšího realitě než tahle domněnka…
Místo řetězu tyč
Jedním z hlavním důvodů je skutečnost, že páteř se spojením obratlů zkostnatělými vazy více podobá dlouhé kosti, jako je např. stehenní kost. Tím je porušena biomechanika páteře, která má kvůli tomu daleko menší schopnost absorbovat energii poranění. A potom zlomeninu způsobí i zdánlivě banální nehoda. Ty se ještě navíc kvůli zvýšené nestabilitě pacientů vyskytují daleko častěji než u běžné populace. Při úrazech se velmi často zlomí přední i zadní část obratle a tato zlomenina je velmi nestabilní.
Chraňte si míchu
Finský výzkum udává, že u pacientů s Bechtěrevovou nemocí dochází k poranění míchy více než jedenáctkrát častěji, než je běžné. Tito lidé trpí i častějšími poraněními míchy. Ta jsou nejvážnější, protože mohou vést k ochrnutí dolních i horních končetin.
Je zřejmé, že větší počet úrazů páteře vede i k většímu počtu poranění míchy. Ale to není jediný důvod. Bohužel se stává, že i odborník úraz páteře u bechtěrevika přehlédne. Proč?
Již zmíněná častá triviálnost poranění, kterým lékař nepřikládá žádný význam.
Akutní i chronická bolest zad, kterou pacienti běžně trpí. Pokud se o bolesti v zádech po úrazu zmíní, lékař ji může pokládat za normální projev onemocnění.
Enormně změněná struktura páteře činí diagnózu prostým rentgenovým snímkem často velice obtížnou. Zvláště pokud se jedná o oblast dolní krční páteře, protože tato oblast je špatně přehledná kvůli přítomnostem kostí hrudníku.
Závažnost důsledků takového pochybení je zřejmá. A přitom řešení není komplikované. Každý pacient s Bechtěrevovou nemocí, který přijde k lékaři s bolestí zad nebo krku, by měl být vyšetřen pomocí počítačové tomografie (CT). Nehledě na to, jak banální se může zdát poranění, které jako příčinu udává.
Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Většina z nás zná potíže se zády v nejrůznějších podobách podstatně důvěrněji, než bychom chtěli. A právě možná díky tomu o této civilizační chorobě koluje mezi lidmi kromě faktů i mnoho mýtů. Rádi bychom vás seznámili s několika z nich.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
