Stále nemocné a bolavé klouby? Je čas zauvažovat nad biologiky!
4. 4. 2016
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Léky jsou základ
Terapie revmatoidní artritidy vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci a dodržování opatření týkajících se mimo jiné úprav životního stylu. Medikamentózní léčba, tedy užívání léků, však představuje skutečný základ terapie. Přispívá ke:
zmírnění obtíží (především bolesti),
potlačení probíhajícího zánětu,
zastavení nebo zpomalení poškození pohybového aparátu a udržení jeho funkce,
kontrole mimokloubních projevů onemocnění.
Biologika mají sílu
Objevení cílené léčby a její zavedení do praxe znamenalo pro mnoho nemocných s těžkou a obtížně léčitelnou formou revmatoidní artritidy novou naději. Biologické preparáty, vyráběné metodami genového inženýrství, cílí proti jednotlivým složkám imunity, které v organismu udržují nežádoucí dlouhodobý zánět. Dokážou významně ovlivnit nepříjemné příznaky choroby a zastavit její zhoršování.
Až když vše selže
Cílená terapie je v současnosti využívána a pojišťovnami proplácena v případě, že užívání jiných, běžných léků nemělo u dotyčného dostatečný účinek nebo je nemocný ze zdravotních důvodů netoleroval. Biologiky jsou tak léčeni jedinci se střední či vysokou aktivitou onemocnění a nepříznivou prognózou. Některé provedené vědecké studie však naznačily, že zahájení cílené léčby v časném stadiu nemoci může vést k ještě lepším výsledkům.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, neváhejte se lékaře zeptat na možnost využití cílené terapie právě ve vašem případě. V současnosti nejsou tímto způsobem léčeni všichni nemocní. Přesto se dá očekávat, že se bude podíl biologických preparátů v řešení revmatoidní artritidy v budoucnu významně zvyšovat.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Život s ankylozující spondylitidou vyčerpává nejen fyzicky, ale i duševně. Bohužel lidé s touto chorobou trpí depresemi častěji než ostatní. Zkusit některou z možností nápravy však nic nestojí.
Přestože je revmatoidní artritida především onemocněním kloubů, choroba samotná, ale i léky užívané k její terapii mohou zapříčinit také změny pozorovatelné na kůži.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
