Mlsejte! Artritidu i paměť zlepšují jahody a borůvky
17. 8. 2015
V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.
Bobule představují, co se týče množství obsažených antioxidantů, skutečný vrchol mezi ostatními druhy ovoce. Látky s antioxidačním působením pomáhají s vychytáváním nebezpečných volných radikálů, které poškozují buňky, tkáně a celé orgány. Bobulovité ovoce tak zmírňuje průběh probíhajícího zánětu, který je u nemocných s revmatoidní artritidou příčinou nepříjemných obtíží. Některé studie rovněž prokázaly, že půl hrníčku smíšených bobulí denně zlepšuje poznávací funkce, například paměť.
Zbraň proti stárnutí
Podle odborníků roste citlivost k nepříznivým účinkům volných radikálů spolu se vzrůstajícím věkem. Zařazení dvou až tří typů bobulovitého ovoce do každodenního stravování tak představuje jedno z účinných opatření, kterými lze proti důsledkům stárnutí bojovat.
Co možná o bobulích nevíte
Jahody obsahují velké množství vitamínu C a kyseliny listové.
Borůvky jsou bohaté na takzvané antokyany, antioxidanty, které jim propůjčují typickou modrofialovou barvu. Zatímco borůvky obsahují 20 typů těchto látek, jiné bobule pouze tři až čtyři.
Maliny a ostružiny se chlubí vysokým obsahem zdraví prospěšné vlákniny. Jeden šálek těchto „darů přírody“ zajistí třetinu doporučené denní dávky vlákniny, která podporuje trávení, zabraňuje zácpě a chrání proti rakovině tlustého střeva.
Brusinky jsou často užívány jako prevence proti zánětům močového ústrojí. Představují také účinná probiotika, která podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Bobulovité ovoce můžete konzumovat v čerstvé, ale také zmražené či sušené podobě.
Její název je složitý, projevy velmi nepříjemné a diagnostika značně spletitá. Chcete-li se dozvědět něco víc o axiální spondylartritidě, jste na správném místě.
Názvem vaskulitidy se označuje skupina vzácných onemocnění, jejichž společným znakem je zánět cév. Mohou se vyskytovat samostatně, ale také doprovázet například revmatoidní artritidu.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Přestože existuje široká nabídka možností léčby revmatoidní artritidy, žádný z léků potlačujících zánětlivou odpověď zatím nevyřešil problém již poškozené tkáně. U terapie kmenovými buňkami je tomu ale jinak – napomáhá totiž právě hojení postižených kloubů.
Ultrafialovému záření ze slunce se dávají za vinu oční poškození, popáleniny nebo rakovina kůže. Nyní se ale ukazuje nové riziko: vznik některých autoimunitních onemocnění!
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
