Alkohol může ochránit před vznikem revmatoidní artritidy. Při samotné nemoci na něj raději zapomeňte
14. 2. 2011
Pití alkoholu je známým rizikovým faktorem mnoha zdravotních obtíží: vzniku obezity nebo třeba řídnutí kostí. Navíc se jeho konzumace neslučuje ani s užíváním celé řady léčiv. Opatrnost je na místě i při revmatických nemocech.
U artritických nemocí platí více než kdy jindy, že alkohol je třeba konzumovat opatrně:
1. Snižte denní příjem alkoholu na maximální množství 3 dl vína, půllitru piva nebo jednoho „panáka“ lihovin.
2. Přizpůsobte pití užívaným lékům. Kombinace určitého léku a alkoholu může vést například k poškození jater. Pokud si nejste jisti, zda se právě vaše léky snášejí s alkoholem, podívejte se do příbalového letáku léčiva nebo se poraďte s lékařem.
Podobná omezení čekají i pacienty, kteří pravidelně užívají protizánětlivé léky a léky proti bolesti. Například léky obsahující paracetamol a jiná nesteroidní antirevmatika mohou v kombinaci s alkoholem zásadně poškodit žaludeční sliznici a přivodit tak pacientovi až žaludeční vředy.
Večer bez alkoholu
Mnoho pacientů s artritidou také často trpí fibromyalgií (bolestí svalů). A právě pití alkoholu ve večerních hodinách může negativně působit na spánek, jehož poruchy se pak projeví nadměrnou únavou a bolestí svalů. Kromě toho kombinování alkoholu a například léků na spaní už stálo život mnoho lidí.
Malé množství alkoholu jako prevence
Finští lékaři ve své studii sice prokázali, že střídmá konzumace alkoholu dokáže ochránit pacienty před vznikem revmatoidní artritidy. Pokud se už ale revmatoidní artritida projeví, je podle výsledků stejné studie záhodno s jeho pitím přestat. Omezení pití má totiž u pacientů s touto revmatickou nemocí velmi pozitivní efekt a usnadňuje přechod z akutní fáze do remise.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Bolest a otok kloubu nemusí vždy značit jeho infekci. Jednou z příčin rozvoje podobných příznaků může být i takzvaná reaktivní artritida. Co se za tímto označením skrývá?
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Revmatoidní artritida je více než jen onemocnění postihující klouby. Je to nemoc, která kompletně změní život pacienta. Kromě zdravotních obtíží nemocní často ztrácí i sociální kontakt. Přinášíme vám tipy, které vám pomohou se znova zapojit do společenského života.
Revmatoidní artritida zdaleka není jen nemocí starších lidí. Trpí ji přibližně 1 % celosvětové populace a může se objevit v každém věku. Častěji jsou postiženy ženy, v poměru 2–3:1 oproti mužům. A jak se toto onemocnění pozná?
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
