10 tipů, jak zvládnout roli pečujícího s nadhledem
20. 5. 2011
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
Stále se učte – snažte se o nemoci svého partnera dozvědět co nejvíc. Budete tak moci lépe předvídat další průběh onemocnění a budete připraveni na možné komplikace.
Spoléhejte na rodinu a přátele – buďte často v kontaktu s dalšími členy širší rodiny a využijte jejich pomoc pokaždé, když je to možné.
Hledejte další podporu – poohlédněte se ve svém okolí po organizaci, která sdružuje lidi se stejným onemocněním nebo například pečující o chronicky nemocné.
Vyjádřete se – své zkušenosti a pocity můžete sdílet s ostatními. Internet je výborný nástroj, pomocí kterého se můžete spojit s dalšími lidmi v podobné situaci. Zapisujte pro ně a zveřejňujte své postřehy a myšlenky.
Prožívejte s partnerem jeho onemocnění – k partnerovu onemocnění se postavte čelem, nesnažte se lakovat věci na růžovo. Sdílejte s ním jeho smutek nad tím, co díky nemoci ztratil, ale také se společně radujte z toho, co zbývá.
Cvičte společně – najděte si nějakou fyzickou aktivitu, které se můžete pravidelně společně věnovat.
Vzdělávejte ostatní – nezoufejte nad tím, jak je společnost vůči chronicky nemocným lidem necitlivá a nic o revmatických onemocněních neví. Naopak, nebojte se své okolí vzdělávat a o svých problémech dát vědět.
Mluvte s lékaři – lékařů se ptejte na cokoliv, co vám není jasné, a nebojte se požádat o radu či pomoc.
Nezapomeňte se smát – smějte se a bavte se svým partnerem společně. Podívejte se na zábavný film, poslouchejte oblíbenou hudbu.
Nechte si čas pro sebe – abyste mohli všechno zvládnout, musíte si nechat čas i pro sebe. Nenakládejte si toho na sebe příliš mnoho.
Nadcházející svátky jsou spojeny s řadou obecných i soukromých tradic. Některé jsou docela nevinné, jiné jsou ale pro revmatiky tvrdým oříškem. Připravte si louskáček, zvládnout se dá vše.
Až 40 % nemocných uvedlo, že revmatická artritida byla jediným důvodem, proč nejsou sexuálně aktivní. Závěry také ukázaly, že kromě fyzických problémů a emocionálních následků hlásili pacienti s RA pocity viny a frustrace.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Život s ankylozující spondylitidou vyčerpává nejen fyzicky, ale i duševně. Bohužel lidé s touto chorobou trpí depresemi častěji než ostatní. Zkusit některou z možností nápravy však nic nestojí.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.