Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Málokdo z těch, kteří trpí těžkou formou lupénky, vystaví bez problémů svoji kůži sluníčku a zrakům ostatních na přeplněné pláži. Ostych však není na místě. Sluníčko totiž dokáže lupénku zahnat do úzkých. Je ale třeba vědět jak na to. Sluneční paprsky totiž lupénkářům mohou i ublížit.
V zimních měsících mají lidé méně pohybu. Více se jezdí autem, méně chodí na vycházky, nepracuje se na zahrádce. U některých se to může projevit dalšími nabranými kilogramy, pro jiné je to ještě horší. Jde hlavně o lidi s problémy pohybového aparátu, například s revmatoidní artritidou – málo cvičení může pro jejich zdravotní stav a pohyblivost znamenat velké zlo.
Mnoho pacientek s tímto problémem má obavy z těhotenství a z toho, jak by jiný stav ovlivnil jejich zdraví a naopak. Tyto obavy jsou ale neopodstatněné, protože i žena s psoriázou může díky dobré spolupráci lékařů bez problémů donosit zdravé miminko.
Po prášcích na bolest sáhne občas každý z nás. Ale nic se nesmí přehánět.
Tabletky sice pomohou téměř okamžitě ulevit od bolesti, ale při jejich užívání je třeba mít se na pozoru a držet se některých pravidel.
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
