Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci
4. 12. 2009
ChytráŽena.cz, 1. 12. 2009
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.
Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.
Jednou z věcí nejvíce obtěžujících a omezujících život pacientů s revmatoidní artritidou je bolest. Na ni je mířena i léčba klasickými léky. Ty mají samozřejmě své nezastupitelné místo. Tato léčba ale nemusí být vždy uspokojivě účinná, navíc se při ní mohou vyskytovat nepříjemné nežádoucí účinky.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Chránit klouby před komplikacemi revmatické artritidy vyžaduje jisté úsilí. K dlouhodobému úspěchu jsou potřebné léky stejně tak jako cvičení a dodržování nových pohybových návyků.
Máte kvůli bolestem problém vstát ráno z postele? Trvá hodinu, než se vaše tělo dostane na „provozní teplotu“? Pokud ano, může vám pomoci několik rad pro co nejlepší zvládnutí tohoto handikepu.
