Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Vědci začali s testováním speciálního elektronického zařízení, které by se mohlo uplatnit při léčbě symptomů revmatoidní artritidy. Pokud se novinka osvědčí, nemocní by se v budoucnosti mohli obejít bez nutnosti užívat klasické léky.
Jako by nestačilo, že psoriáza ošklivě hyzdí kůži – po zhojených ložiscích navíc často na pokožce zůstávají i nevzhledné skvrny. Vědci však už přišli na to, jak k tomuto jevu dochází.
Mnoho pacientek s tímto problémem má obavy z těhotenství a z toho, jak by jiný stav ovlivnil jejich zdraví a naopak. Tyto obavy jsou ale neopodstatněné, protože i žena s psoriázou může díky dobré spolupráci lékařů bez problémů donosit zdravé miminko.
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
Astronautům, kteří se vydají na dlouhé lety vesmírem, hrozí závažné poškození kostí. Za všechno přitom může stav beztíže.
Kosmonauti jsou ve Spojených státech amerických považováni za národní hrdiny. Proto se jim dostává nejlepší péče a lékaři se i snaží, aby jejich pobyt ve vesmíru byl co nejbezpečnější.
Jen málo lidí na vlastní kůži nikdy nezažilo bolesti beder. Jde o jeden z nejčastějších zdravotních problémů dnešní doby, během života se s ním setká až 60 % populace. Existuje ale účinné řešení?