V zimních měsících mají lidé méně pohybu. Více se jezdí autem, méně chodí na vycházky, nepracuje se na zahrádce. U některých se to může projevit dalšími nabranými kilogramy, pro jiné je to ještě horší. Jde hlavně o lidi s problémy pohybového aparátu, například s revmatoidní artritidou – málo cvičení může pro jejich zdravotní stav a pohyblivost znamenat velké zlo.
Chránit klouby před komplikacemi revmatické artritidy vyžaduje jisté úsilí. K dlouhodobému úspěchu jsou potřebné léky stejně tak jako cvičení a dodržování nových pohybových návyků. Procvičovat, ale nenamáhat.
Jednou z věcí nejvíce obtěžujících a omezujících život pacientů s revmatoidní artritidou je bolest. Na ni je mířena i léčba klasickými léky. Ty mají samozřejmě své nezastupitelné místo. Tato léčba ale nemusí být vždy uspokojivě účinná, navíc se při ní mohou vyskytovat nepříjemné nežádoucí účinky.
Jednou z věcí nejvíce obtěžujících a omezujících život pacientů s revmatoidní artritidou je bolest. Na ni je mířena i léčba klasickými léky. Ty mají samozřejmě své nezastupitelné místo.
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
