Díky za biologickou cílenou léčbu: Obavy vystřídala úleva
26. 8. 2019
Revmatoidní artritida dovede velmi znepříjemňovat a komplikovat život. Zkušenosti s tím má i 58letá paní Milena. Nedávno zahájila nový způsob léčby a po prvních pozitivních zkušenostech napjatě očekává, jaké bude mít cílená léčba dlouhodobé výsledky.
Až po předchozí neúspěšné léčbě
Paní Milena žije s revmatoidní artritidou již mnoho let. Onemocnění ji omezuje v řadě aktivit. Má poškozené především klouby a chrupavky na rukou, kvůli své diagnóze dokonce musela změnit povolání a dlouhodobě trpí bolestmi. Léčba, kterou až doposud podstupovala, nepřinášela výrazné zlepšení jejích obtíží, začaly se naopak přidávat další problémy.
Ošetřující lékař označil aktivitu jejího onemocnění za vysokou, což byla jedna z podmínek k tomu, aby zdravotní pojišťovna uhradila léčbu označovanou jako cílenou. Od 1. února 2019 hradí pojišťovna biologickou cílenou léčbu již od středně těžké revmatoidní artritidy.
Dalším kritériem je předchozí neúspěšný pokus o léčbu onemocnění jiným způsobem. V případě paní Mileny se jednalo o terapii pomocí methotrexátu, látky využívané při léčbě revmatoidní artritidy, ale také nádorových a krevních onemocnění.
Ošetřující lékař paní Mileně nasadil cílenou léčbu, aby zastavil postup onemocnění a zlepšil některé její obtíže. Pacientka měla zpočátku ze změny léčby obavy, obzvlášť proto, že biologická cílená léčba zasahuje do imunitního systému. Lékař paní Mileně vysvětlil všechny její přínosy a možná rizika a vyzdvihl dobrou účinnost zvoleného přípravku. Léčba se užívá ve formě podkožních injekcí podávaných v měsíčních intervalech.
První zkušenosti s novou léčbou jsou u paní Mileny pozitivní, pociťuje znatelnou úlevu, aniž by ji trápily nežádoucí účinky léčby, ale podrobnější hodnocení bude moci učinit až s větším časovým odstupem. Vyzdvihuje zejména menší bolesti a lepší soběstačnost.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje děti. Za posledních dvacet let léčba pokročila a výrazně se tak zlepšila prognóza, a to zejména s příchodem biologických léků. Pro JIA je charakteristické období střídání remise a relapsu...
Revmatoidní artritida se často vyskytuje s dalšími autoimunitními onemocněními. Jedním z nich může být i tzv. lupus (latinské označení pro vlka) neboli systémový lupus erytematodes. Za obě totiž může mutace jediného genu.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
