Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc postihuje především klouby pánve, páteře, hrudníku, ramenou a kyčlí. Ušetřeny však nebývají ani další klouby. Autoimunitní zánět také často zasáhne oči a způsobuje nesnesitelnou únavu. Moderní léčba si alespoň s příznaky nemoci naštěstí dokáže poradit. Průběh tak bývá účinnou terapií značně zpomalen a postižení jedinci se díky tomu dožívají vysokého věku.
Lidé postižení lupénkou netrpí jen touto chorobou, ale i dalšími přidruženými nemocemi. Ty se u nich objevují častěji než v běžné populaci. Je velmi důležité odhalit jejich prvotní příznaky a následně je léčit. Poznejte ta nejčastěji se vyskytující doprovodná onemocnění.
Být teenagerem je mnohdy těžké samo o sobě, natož ještě pokud si musíš dělat starosti se svou pletí. Snažíš se vypadat co nejlépe, ale kvůli lupénce máš na kůži suchá a zarudlá místa?
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Málokdo z těch, kteří trpí těžkou formou lupénky, vystaví bez problémů svoji kůži sluníčku a zrakům ostatních na přeplněné pláži. Ostych však není na místě. Sluníčko totiž dokáže lupénku zahnat do úzkých. Je ale třeba vědět jak na to. Sluneční paprsky totiž lupénkářům mohou i ublížit.
V zimních měsících mají lidé méně pohybu. Více se jezdí autem, méně chodí na vycházky, nepracuje se na zahrádce. U některých se to může projevit dalšími nabranými kilogramy, pro jiné je to ještě horší. Jde hlavně o lidi s problémy pohybového aparátu, například s revmatoidní artritidou – málo cvičení může pro jejich zdravotní stav a pohyblivost znamenat velké zlo.
